Můj příběh: Díky cukrovce jsem našla svého biologického otce
Od prvního dne, kdy jsem se dozvěděla, že mám cukrovku, mi bylo jasné, že se můj život změní. Že to ale bude úplně od základů a najdu díky ní svého tátu, to mě nenapadlo ani ve snu, říká paní Petra. Vůbec totiž netušila, že její otec žije jen kousek od ní. A on zase nevěděl, že má dceru. Co se vlastně stalo?
Na cukrovku 2. typu mi přišla obvoďačka. Už nějakou dobu jsem se necítila úplně ve své kůži a ona při kontrole odhalila hodně cukru v krvi. I když mi tehdy bylo jen 37 let, vlastně mě to ani nepřekvapilo. Cukrovka byla taková běžná součást naší rodiny – dvojkaři kolem mě byli všude. Sice jsem se snažila žít aspoň trochu zdravě a hýbat se, ale sladkému jsem nikdy neodolala a nějaké to kilčo navíc jsem měla snad od narození.
Návštěva u diabetologa mě příjemně překvapila
Doktorka mi napsala prášky a poslala mě i k diabetologovi. Problém však byl někoho najít. V našem malém městě nikdo nepřibíral. Kolegyně v práci mě nasměrovala na jednoho...

