Synův autismus pro mě není dar, ale přesto mě něco naučil

Všechno zlé je k něčemu dobré. Tohle je trochu oddychový článek, tak nečekejte žádné bomby. :-) Autismus jako dar? Ne, díky
Jsou rodiče, kteří autismus svého dítěte vnímají jako dar. Díky němu se naučili mnoho věcí, naučili se vážit si drobností, naučili se být trpěliví a mnoho dalšího. Každý by si asi vybral to svoje konkrétní, protože každý autista je jiný a každý "typ autismu" nám může sebrat i dát něco jiného.  
Já ale neberu autismus jako dar. Nebudu myslet na to, co mi dal pozitivního, když moje dítě kvůli tomuto postižení nebude mít nikdy normální život. Ale za posledních pár měsíců jsem ušla nějaký kus cesty, srovnala si myšlenky a vnímám i ta pozitiva, kterých se mi dostalo.  
Autismus pro mě není dar, není to pro mě ani prokletí. Je to něco, co tu je, jako že má dítě modré nebo zelené oči, jiné dítě je nebo není postižené. Některým lidem dělá problém vyslovit slovo postižení. Mně ne. Není to podle mě nic dehonestující, postižených lidí je u nás hodně, každý z nich má různý typ postižení, různou míru postižení, různé omezení. Schválně jsem teď to slovo na P použila vícekrát. Protože není důvod se ho štítit nebo