Jak vzít studenty do terénu -i když nemohou?
14.06. 2025 - 05:14
Geografické rozhledy
Virtuální terénní exkurze představují inovativní nástroj ve vzdělávání, který umožňuje studentům získat autentické terénní zkušenosti bez nutnosti fyzické přítomnosti v terénu. Článek popisuje metodiku tvorby virtuálních terénních exkurzí, která zahrnuje hrnuje pět fází: (1) stanovení obsahu a cílů, (2) výběr lokalit, (3) pořízení fotografického a dalšího audiovizuálního materiálu, (4) tvorbu učebních úloh a finalizaci virtuální terénní exkurze v online prostředí, (5) návrh jejího využití ve výuce. Výhodou virtuálních terénních exkurzí je nejen možnost zprostředkování vzdálených či nepřístupných lokalit, ale také jejich využití v různých vzdělávacích metodách a inkluzivním vzdělávání.
Co jsou virtuální terénní exkurze?
Virtuální terénní exkurze (v anglofonní terminologii označované jako Virtualfieldtrips - VFT) můžeme považovat za jednu z nejmladších inovací, které lze do výuky (nejen) geografie zařadit. Tyto VFT pomáhají zprostředkovat terénní zkušenost prostřednictvím digitálních technologií a umožňují tak kontakt s místy, která jsou vzdálená, nedostupná nebo nebezpečná. Rozvoj VFT je úzce spjat s technologickým pokrokem rozšířené a virtuální reality a interaktivních multimediálních platforem. Významný posun ve vývoji a využití VFT lze zpětně pozorovat i během pandemie covidu-19 (Buckley a kol. 2022), kdy se VFT staly přijatelnou alternativou k v té době zakázaným tradičním terénním exkurzím. Dle způsobu zobrazení a míry interakce s místem exkurze lze VFT rozdělit na: (1) imerzivní (pohlcující), které využívají headsety pro virtuální realitu (obr. la a lb) a poskytují uživateli dojem skutečné přítomnosti v daném prostředí, a na (2) neimerzivní (nepohlcující) zprostředkované především počítačem, tabletem nebo chytrým telefonem (obr. lc).
Nejčastěji jsou VFT postavené ze sférických fotografií nebo videí (někdy též 360° fotografie a videa), které jsou doplněné o interaktivní prvky. Jelikož by měly VFT sloužit především jako učební pomůcka, lze je z pohledu učebního obsahu a práce s ním rozdělit na VFT řízené a VFT neřízené. Řízená exkurze obsahuje korektně transformovaný učební obsah, navigaci, komentáře, didaktické či jiné interaktivní prvky, které studentům pomáhají orientovat se v prostředí a nabývat zamýšlené znalosti, dovednosti a kompetence. Tyto VFT tak mohou sloužit jako studijní pomůcka sama o sobě. Takové VFT bývají omezené svým rozsahem a není jich prozatím připraveno mnoho. Oproti tomu exkurze neřízené, jejichž oborový obsah je omezený a které velmi často zcela postrádají obsah doplňující, nechávají uživatele volně prozkoumávat zobrazené místo, přičemž výukový obsah bývá zprostředkován externě pomocí doprovodných materiálů či učitelem. Přestože oba typy mají ve výuce své místo, autoři se přiklánějí k tvorbě a využívání zejména prvního typu, jehož didaktický potenciál je mnohem vyšší.
Proč využívat VFT?
VFT nabízí inovativní způsob, jak žákům zpřístupnit vzdělávací obsah bez ohledu na omezení, která se mohou při klasické terénní exkurzi vyskytnout (časová a finančni náročnost, nepřízeň přírodních podmínek, vzdálenost lokality, bezpečnostní situace, epidemie nemocí, nebezpečí apod.). Díky moderním technologiím mohou žáci objevovat reálné lokality z pohodlí učebny i domova. Nejenže VFT podněcují zájem o předmět, ale také rozvíjejí digitální kompetence a podporují aktivní učení (Flrnčířová a kol. 2024). VFT také přispívají k naplňování Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+, která si klade za cíl mj. podporovat rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání (Fryč a kol. 2020). VFT totiž umožňují zapojení žáků se zdravotním, sociálním nebo jazykovým znevýhodněním do vzdělávacího procesu bez bariér a s přizpůsobením se jejich individuálním potřebám. VFT navíc představují ekologicky šetrnou a ekonomicky výhodnou alternativu k tradičním exkurzím v terénu. Eliminují potřebu cestování, čímž přispívají ke snižování uhlíkové stopy, a zároveň výrazně snižují finanční náklady spojené s dopravou (Beck 2015).
Nutno zmínit, že VFT nemohou plně nahradit klasické terénní exkurze, jelikož neumožňují zapojit všechny smyslové vjemy. Na druhou stranu ovšem VFT přinášejí oproti klasickým exkurzím mnoho benefitů, které popisuje např. Pugsley a kol. (2025) nebo Hrnčířová a kol. (2024), jejichž infografiku SWOT analýzy využití VFT ve výuce přikládáme výše (tab. 1). VFT navíc mohou klasické teréní exkurze pouze doplňovat, nebo mohou sloužit jako nástroj, který umožní se studentům na klasickou exkurzi připravit.
K uskutečnění kvalitní VFT není nutné mít nejmodernější technologické vybavení ani pokročilé technické dovednosti. Existuje totiž několik dostupných platforem, které nabízejí řízené i neřízené VFT, které mohou využít i školy s omezeným rozpočtem.
Jaké VFT je možno ihned využít?
Jak VFT snadno zařadit do výuky? Jak vzít studenty do jiného města, historického období, či na jinou planetu? Odpovědi naleznete v tabulce (tab. 2).
Se všemi představenými inspirativními materiály lze pracovat v imerzivním i neimerzivním zobrazení. Pro zprostředkování imerzivního zobrazení jsou potřeba VR brýle využívající mobilní telefon (obr. la) nebo tzv. headsety (obr. lb). Pro zprostředkování neimerzivního zobrazení stačí obrazovka počítače, tabletu nebo telefonu (obr. lc).
Kromě využívání volně dostupných VFT si může učitel i žáci vytvořit VFT vlastní. Níže (obr. 2) představujeme autorskou VFT do krajiny postižené povrchovou těžbou hnědého uhlí, která vznikla pro potřeby kvalifikační práce jedné z autorek.
Jak na tvorbu vlastní VFT
Vytvořit vlastní VFT není tak složité, jak by se mohlo zdát. Pro korektní tvorbu VFT navrhujeme využít pětifázový model zobrazený na obr. 3, přičemž zamýšlené vzdělávací obsahy a na nich postavené vzdělávací cíle, jsou klíčovou záležitostí.
První fáze - stanovení obsahu a cílů
Prvním krokem tvorby VFT je určit si téma exkurze. Na tento krok navazuje studium kurikulárních dokumentů, jejichž cíle bude VFT naplňovat. Dále je třeba nastudovat oborový obsah související s tématem. Učitel zároveň volí úroveň vzdělávacích cílů, k jejichž naplnění bude VFT směřovat. Klíčová je přitom korektní didaktická transformace obsahu, tedy jeho přizpůsobení, které zajistí, že se obsah stane pro žáky srozumitelnějším a atraktivnějším. V tomto směru se můžeme opřít o teoretický rámec transformace vzdělávacího obsahu podle Janíka (2018), který popisuje, jak oborové poznatky přetvořit do efektivní výukové podoby (obr. 4).
Druhá fáze - výběr lokalit
Druhým krokem je výběr lokalit. Učitel již může mít svůj vlastní zásobník lokalit, které dobře zná a ví, že jsou vhodné pro konkrétní vzdělávací účely, nebo lze využít mapové portály a další internetové zdroje. Ideální lokalita by měla korektně obsahovat daný geografický jev, měla by být pro žáky přehledná a vizuálně atraktivní. Výhodou VFT v tomto krokuje, že při výběru nejvhodnější lokality není nutné zohledňovat velikost exkurzní skupiny nebo přístup na lokalitu samotnou. Stačí, když se na lokalitu dostane osoba, která pořizuje fotografie.
Třetí fáze - pořízení fotografického a dalšího audiovizuálního materiálu
Sférické fotografie, které tvoří základ VFT, je možné vytvářet několika postupy (Duffek a kol. 2022). Existují nákladnější i levnější způsoby jejich pořízení (viz Online příloha), přičemž nákladům odpovídá kvalita výsledného obrazu. Zde je nutné zmínit, že i u levnější variantyje kvalita pro využiti v běžné výuce dostačující. Obecně platí, že sférická fotografie vzniká složením několika fotografií (nejméně dvou), a to buď ve speciálním počítačovém softwaru, nebo v mobilní aplikaci.
Na základě stanoveného obsahu a stanovených cílů VFT je možné, že na lokalitě bude potřeba pořídit kromě sférických fotografií i další doplňující audiovizuální materiál (zejména videa, klasické fotografie či zvukové nahrávky), který se do VFT následně vkládá. Tyto prvky jsou nesmírně důležité, jelikož ztělesňují vzdělávací obsah a poskytují na něj různé úhly pohledu. Pokud tento materiál není možné na lokalitě pořídit, je nutné jej vyhledat v dostupných zdrojích, nebo si vytvořit vlastní.
Čtvrtá fáze - tvorba učebních úloh a finalizace VFT
Tato fáze je nesmírně důležitá, protože vytvořením sférických fotografií, které jsou doplněné o další audiovizuální materiál, proces tvorby VFT nekončí. Autor VFT (podobně jako autor klasické exkurze) navrhuje učební úlohy, které pracují s vhodným obsahem a vedou ke splnění vzdělávacích cílů. Pouze tímto krokem je zajištěna integrita výuky, která dává exkurzi potenciál efektivního vyučování (Slavík a kol. 2020).
Finalizace VFT může probíhat v celé řadě programů či Online platforem. Autorům se osvědčil dostupný komerční nástroj ThingLink, u kterého se cena roční licence v roce 2024 pohybovala kolem 1200 Kč. ThingLink je Online platforma určená k tvorbě interaktivního multimediálního obsahu, včetně VFT. Platforma nabízí intuitivní ovládání a mnoho instruktážních videí. VFT je zde organizována pomocí interaktivních bodů, které propojují různé lokality nebo odkazují na doplňující materiál.
Ať už při exkurzi zaměřené na poznání určitého místa nebo při exkurzi zaměřené na poznání určitého fenoménu či procesu, doporučujeme vložit na začátek VFT úvodní obrázek (může být sférická fotografie, mapa nebo nákres), který bude sloužit jako "vstupní brána" do exkurze. V této úvodní části VFT je také dobré popsat postup a princip exkurze, motivovat návštěvníky k účasti na exkurzi a/nebo jim sdělit vzdělávací cíle a téma exkurze. Ze vstupní brány následně navrhujeme pomocí tranzitních bodů přesun na další zastávky exkurze (zejména 360° fotografie, videa, schémata a klasické fotografie), které účastníka provedou dílčím obsahem.
Pátá fáze - návrh využití ve výuce
Posledním krokem tvorby VFT je konkrétní návrh jejího využití ve výuce. S VFT je možné pracovat napříč organizačními formami výuky a zároveň může být VFT využita v mnoha vyučovacích metodách. Je tedy dobré, když autor tuto skutečnost popíše a zajistí tak co možná nej efektivnější využití svého díla ve výuce.
Možný, ale nedoporučovaný postup
Autorům příspěvku je zřejmé, že plánování a výběr lokalit může probíhat náhodně. Materiál, který následně tvoří obsah VFT, je v tomto případě možné pořizovat bezmyšlenkovitě na školních nebo soukromých výletech. Tento přístup s sebou ale nese řadu negativ. Výsledná VFT nebude mít jasný záměr a bude odporovat principům korektní didaktické transformace (Janík 2018; Slavík a kol. 2020). Na lokalitách je v tomto případě nutné pořídit co možná největší množství audiovizuálního materiálu, protože není jasné, co bude a s jakým cílem ve výsledné VFT využito. Pořizování, třídění a následná editace takového množství s sebou nese velké časové nároky. Navíc se může stát, že autor VFT bude muset lokalitu navštívit znovu, když zjistí, že mu nějaký materiál chybí. Z výše uvedeného vyplývá, že způsob tvorby popsaný v tomto odstavci má mnoho negativ, a proto autoři příspěvku radí využívat postup znázorněný na obr. 3.
Závěr
VFT se ukazují jako efektivní a flexibilní nástroj, který umožňuje překonat tradiční bariéry spojené s terénní výukou. Poskytují studentům možnost prozkoumávat reálné lokality, analyzovat geografické jevy a rozvíjet klíčové dovednosti, aniž by museli fyzicky opustit učebnu. Tento přístup nejen rozšiřuje dostupnost terénního vzdělávání, ale také otevírá prostor pro inovativní a inkluzivní didaktické metody, které mohou podpořit aktivní zapojení studentů. Klíčovou výzvou však zůstává efektivní integrace VFT do vzdělávací praxe tak, aby skutečně obohacovaly výuku. K tomu nyní přispívá a nadále přispívat bude cílená tvorba VFT opřená o navržený pětifázový model.
Literatura a zdroje dat
Beck, D. (2015): Virtual reality in education: An OverView.
Educational Media International, 52(4), 255-269.
Buckley, S. J. a kol. (2022): Virtual field trips: Experience from a globál pandemic and beyond. SPE Norway Subsurface Conference, Bergen.
Duffek, V., Průcha, T., VočadlovA, K. (2022): Využití sférických fotografií ve výuce na VŠ. Biologie-ChemieZeměpis, 31(3), 21-33. https://bichez.pedf.cuni.cz/en/ archiv/article/162 (27. 5. 2025).
FRYČ, J. a kol. (2020): Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha.
Hrnčířová, S. a kol. (2024): Virtuální terénní exkurze v geografii: SWOT analýza vytvořená metaanalýzou.
Arnica, 14(1-2), 1-7.
Janík, T. (2018): Od obsahu vzdělávání k žákově znalosti: kritická místa na cestě do školy a ze školy. Arnica 8(1),
1-8.
Pugsley, J. H. a kol. (2025): Quantifying Virtual field trip efficiency. Journal of Photogrammetry, Remote Sensing and Geoinformation Science, 92, 679-690.
Slavík, J., a kol. (2020): Reflexe a hodnocení výuky I.
Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň.
Tab. 1 SWOT analýza využití VFT ve výuce geografie
Silné stránky Slabé stránky
rozvoj digitálních kompetencí vysoké fixní náklady
- implementace mezipředmětových vztahů nároky na digitální kompetence učitele
- podpora inkluzivního vzdělávání a flexibility výuky * nevhodné pro žáky se zrakovým postižením, trpící migrénami atd.
podpora názornosti a motivace nemůže plně nahradit klasickou terénní výuku
- aktivní zapojení žáků do výuky
Příležitosti Hrozby
- vývoj a lepší dostupnost v čase cybersickness (nevolnost způsobená používáním virtuální reality)
- podklad pro reálné terénní exkurze - nedostatečné digitální kompetence učitelů
profesní rozvoj a rozvoj digitálních kompetencí učitele technické komplikace
- nedostatek dostupných VFT
- negativní postoj školy, rodičů a vzdělávacího systému
Se svolením autorů upraveno podle Hrnčířová a kol. (2024). Mezi slabé stránky by bylo možné dále zařadit problematickou realizaci imerzivních VFT pro celou
třídu a výrazně slabší rozvíjení softskills při využití imerzivních VFT. Mezi hrozby by bylo možné dále zařadit odpoutání uživatelů od reálného světa při nadužívání.
Tab. 2 Vybrané inspirativní zdroje pro využití VFT ve výuce
VR Glaciers and Glaciated Landscapes je webová stránka, která nabízí
řízené VFT do horské krajiny, která je nebo byla ovlivněna činností ledovce.
Na stránce lze dohledat i doplňující materiály umožňující hlubší učení.
Ask a Biologist VR je webová stránka, která nabízí řízené VFT do biomů.
VFT do jednotlivých typů přírodních krajin jsou navíc doplněné
o interaktivní prvky.
038(3 VR more inclusive fieldwork je webová stránka, která nabízí řízené VFT
do britské krajiny. Na stránce lze dohledat i doplňující materiály umožňující
01 hlubší učení.
BttSH YouTube je studnicí kvalitních 360° videí pestrého zaměření. Videa
např. od National Geographic nebo BBC Earth mohou fungovat jako neřízené
ťl VFT umožňující objevovat fascinující přírodu a kultury po celém světě.
0L<30 AirPano je webová stránka, která nabízí 360° panoramatické fotografie
a videa z různých částí světa. Materiály tak mohou fungovat jako
neřízené VFT.
Soňa Hrnčířová Zuzana Kolářová Daniel Papež Tereza Poncová Václav Duffek Václav Stacke Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Centrum biologie, geovéd a envigogiky; duffekv@fpe.zcu.cz
Efe Tabulku Technické možnosti pro tvorbu sférických fotografii s klady i limity jejich využiti najdete jako online přílohu článku na webu Geografických rozhledů.
Poděkování Článek byl vytvořen za podpory Studentské grantové soutěže Západočeské univerzity v Plzni SGS-2023-031. Abstract How to také students into the field - even if they are not able to go? Virtual Field Trips (VFT) are innovative educational tools that allow students to gain authentic field experiences without physically being in the field. This páper describes the methodology ofVFT creation, which includes five phases: (1) determining the content and objectives of the VFT, (2) selecting the sites, (3) acquiring photographic and other audio-visual materiál, (4) creating learning tasks and finalizing the VFT in the online environment, and (5) designing the lesson using the VFT. The advantage of VFTs is the possibility of mediating remote or inaccessible sites and their use in different educational methodsand inclusive education.
Obr. 1 Technické možnosti zobrazení VFT. (A) možnost imerzivního zobrazení pomocí telefonu a brýlí pro virtuální realitu; (B) možnost imerzivního zobrazení pomocí profesionálního headsetu; (C) možnost neimerzivního zobrazení pomocí monitoru počítače.
Obr. 2 Ukázka autorské VFT do krajiny postižené povrchovou těžbou hnědého uhlí s QR kódem, který umožňuje přesun do VFT.
Obr. 3 Pětifazový model tvorby VFT.
Obr. 4 Specifika obsahové transformace při VFT a její vztah k obsahové transformaci učiva podle Janíka (2018).
Co jsou virtuální terénní exkurze?
Virtuální terénní exkurze (v anglofonní terminologii označované jako Virtualfieldtrips - VFT) můžeme považovat za jednu z nejmladších inovací, které lze do výuky (nejen) geografie zařadit. Tyto VFT pomáhají zprostředkovat terénní zkušenost prostřednictvím digitálních technologií a umožňují tak kontakt s místy, která jsou vzdálená, nedostupná nebo nebezpečná. Rozvoj VFT je úzce spjat s technologickým pokrokem rozšířené a virtuální reality a interaktivních multimediálních platforem. Významný posun ve vývoji a využití VFT lze zpětně pozorovat i během pandemie covidu-19 (Buckley a kol. 2022), kdy se VFT staly přijatelnou alternativou k v té době zakázaným tradičním terénním exkurzím. Dle způsobu zobrazení a míry interakce s místem exkurze lze VFT rozdělit na: (1) imerzivní (pohlcující), které využívají headsety pro virtuální realitu (obr. la a lb) a poskytují uživateli dojem skutečné přítomnosti v daném prostředí, a na (2) neimerzivní (nepohlcující) zprostředkované především počítačem, tabletem nebo chytrým telefonem (obr. lc).
Nejčastěji jsou VFT postavené ze sférických fotografií nebo videí (někdy též 360° fotografie a videa), které jsou doplněné o interaktivní prvky. Jelikož by měly VFT sloužit především jako učební pomůcka, lze je z pohledu učebního obsahu a práce s ním rozdělit na VFT řízené a VFT neřízené. Řízená exkurze obsahuje korektně transformovaný učební obsah, navigaci, komentáře, didaktické či jiné interaktivní prvky, které studentům pomáhají orientovat se v prostředí a nabývat zamýšlené znalosti, dovednosti a kompetence. Tyto VFT tak mohou sloužit jako studijní pomůcka sama o sobě. Takové VFT bývají omezené svým rozsahem a není jich prozatím připraveno mnoho. Oproti tomu exkurze neřízené, jejichž oborový obsah je omezený a které velmi často zcela postrádají obsah doplňující, nechávají uživatele volně prozkoumávat zobrazené místo, přičemž výukový obsah bývá zprostředkován externě pomocí doprovodných materiálů či učitelem. Přestože oba typy mají ve výuce své místo, autoři se přiklánějí k tvorbě a využívání zejména prvního typu, jehož didaktický potenciál je mnohem vyšší.
Proč využívat VFT?
VFT nabízí inovativní způsob, jak žákům zpřístupnit vzdělávací obsah bez ohledu na omezení, která se mohou při klasické terénní exkurzi vyskytnout (časová a finančni náročnost, nepřízeň přírodních podmínek, vzdálenost lokality, bezpečnostní situace, epidemie nemocí, nebezpečí apod.). Díky moderním technologiím mohou žáci objevovat reálné lokality z pohodlí učebny i domova. Nejenže VFT podněcují zájem o předmět, ale také rozvíjejí digitální kompetence a podporují aktivní učení (Flrnčířová a kol. 2024). VFT také přispívají k naplňování Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+, která si klade za cíl mj. podporovat rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání (Fryč a kol. 2020). VFT totiž umožňují zapojení žáků se zdravotním, sociálním nebo jazykovým znevýhodněním do vzdělávacího procesu bez bariér a s přizpůsobením se jejich individuálním potřebám. VFT navíc představují ekologicky šetrnou a ekonomicky výhodnou alternativu k tradičním exkurzím v terénu. Eliminují potřebu cestování, čímž přispívají ke snižování uhlíkové stopy, a zároveň výrazně snižují finanční náklady spojené s dopravou (Beck 2015).
Nutno zmínit, že VFT nemohou plně nahradit klasické terénní exkurze, jelikož neumožňují zapojit všechny smyslové vjemy. Na druhou stranu ovšem VFT přinášejí oproti klasickým exkurzím mnoho benefitů, které popisuje např. Pugsley a kol. (2025) nebo Hrnčířová a kol. (2024), jejichž infografiku SWOT analýzy využití VFT ve výuce přikládáme výše (tab. 1). VFT navíc mohou klasické teréní exkurze pouze doplňovat, nebo mohou sloužit jako nástroj, který umožní se studentům na klasickou exkurzi připravit.
K uskutečnění kvalitní VFT není nutné mít nejmodernější technologické vybavení ani pokročilé technické dovednosti. Existuje totiž několik dostupných platforem, které nabízejí řízené i neřízené VFT, které mohou využít i školy s omezeným rozpočtem.
Jaké VFT je možno ihned využít?
Jak VFT snadno zařadit do výuky? Jak vzít studenty do jiného města, historického období, či na jinou planetu? Odpovědi naleznete v tabulce (tab. 2).
Se všemi představenými inspirativními materiály lze pracovat v imerzivním i neimerzivním zobrazení. Pro zprostředkování imerzivního zobrazení jsou potřeba VR brýle využívající mobilní telefon (obr. la) nebo tzv. headsety (obr. lb). Pro zprostředkování neimerzivního zobrazení stačí obrazovka počítače, tabletu nebo telefonu (obr. lc).
Kromě využívání volně dostupných VFT si může učitel i žáci vytvořit VFT vlastní. Níže (obr. 2) představujeme autorskou VFT do krajiny postižené povrchovou těžbou hnědého uhlí, která vznikla pro potřeby kvalifikační práce jedné z autorek.
Jak na tvorbu vlastní VFT
Vytvořit vlastní VFT není tak složité, jak by se mohlo zdát. Pro korektní tvorbu VFT navrhujeme využít pětifázový model zobrazený na obr. 3, přičemž zamýšlené vzdělávací obsahy a na nich postavené vzdělávací cíle, jsou klíčovou záležitostí.
První fáze - stanovení obsahu a cílů
Prvním krokem tvorby VFT je určit si téma exkurze. Na tento krok navazuje studium kurikulárních dokumentů, jejichž cíle bude VFT naplňovat. Dále je třeba nastudovat oborový obsah související s tématem. Učitel zároveň volí úroveň vzdělávacích cílů, k jejichž naplnění bude VFT směřovat. Klíčová je přitom korektní didaktická transformace obsahu, tedy jeho přizpůsobení, které zajistí, že se obsah stane pro žáky srozumitelnějším a atraktivnějším. V tomto směru se můžeme opřít o teoretický rámec transformace vzdělávacího obsahu podle Janíka (2018), který popisuje, jak oborové poznatky přetvořit do efektivní výukové podoby (obr. 4).
Druhá fáze - výběr lokalit
Druhým krokem je výběr lokalit. Učitel již může mít svůj vlastní zásobník lokalit, které dobře zná a ví, že jsou vhodné pro konkrétní vzdělávací účely, nebo lze využít mapové portály a další internetové zdroje. Ideální lokalita by měla korektně obsahovat daný geografický jev, měla by být pro žáky přehledná a vizuálně atraktivní. Výhodou VFT v tomto krokuje, že při výběru nejvhodnější lokality není nutné zohledňovat velikost exkurzní skupiny nebo přístup na lokalitu samotnou. Stačí, když se na lokalitu dostane osoba, která pořizuje fotografie.
Třetí fáze - pořízení fotografického a dalšího audiovizuálního materiálu
Sférické fotografie, které tvoří základ VFT, je možné vytvářet několika postupy (Duffek a kol. 2022). Existují nákladnější i levnější způsoby jejich pořízení (viz Online příloha), přičemž nákladům odpovídá kvalita výsledného obrazu. Zde je nutné zmínit, že i u levnější variantyje kvalita pro využiti v běžné výuce dostačující. Obecně platí, že sférická fotografie vzniká složením několika fotografií (nejméně dvou), a to buď ve speciálním počítačovém softwaru, nebo v mobilní aplikaci.
Na základě stanoveného obsahu a stanovených cílů VFT je možné, že na lokalitě bude potřeba pořídit kromě sférických fotografií i další doplňující audiovizuální materiál (zejména videa, klasické fotografie či zvukové nahrávky), který se do VFT následně vkládá. Tyto prvky jsou nesmírně důležité, jelikož ztělesňují vzdělávací obsah a poskytují na něj různé úhly pohledu. Pokud tento materiál není možné na lokalitě pořídit, je nutné jej vyhledat v dostupných zdrojích, nebo si vytvořit vlastní.
Čtvrtá fáze - tvorba učebních úloh a finalizace VFT
Tato fáze je nesmírně důležitá, protože vytvořením sférických fotografií, které jsou doplněné o další audiovizuální materiál, proces tvorby VFT nekončí. Autor VFT (podobně jako autor klasické exkurze) navrhuje učební úlohy, které pracují s vhodným obsahem a vedou ke splnění vzdělávacích cílů. Pouze tímto krokem je zajištěna integrita výuky, která dává exkurzi potenciál efektivního vyučování (Slavík a kol. 2020).
Finalizace VFT může probíhat v celé řadě programů či Online platforem. Autorům se osvědčil dostupný komerční nástroj ThingLink, u kterého se cena roční licence v roce 2024 pohybovala kolem 1200 Kč. ThingLink je Online platforma určená k tvorbě interaktivního multimediálního obsahu, včetně VFT. Platforma nabízí intuitivní ovládání a mnoho instruktážních videí. VFT je zde organizována pomocí interaktivních bodů, které propojují různé lokality nebo odkazují na doplňující materiál.
Ať už při exkurzi zaměřené na poznání určitého místa nebo při exkurzi zaměřené na poznání určitého fenoménu či procesu, doporučujeme vložit na začátek VFT úvodní obrázek (může být sférická fotografie, mapa nebo nákres), který bude sloužit jako "vstupní brána" do exkurze. V této úvodní části VFT je také dobré popsat postup a princip exkurze, motivovat návštěvníky k účasti na exkurzi a/nebo jim sdělit vzdělávací cíle a téma exkurze. Ze vstupní brány následně navrhujeme pomocí tranzitních bodů přesun na další zastávky exkurze (zejména 360° fotografie, videa, schémata a klasické fotografie), které účastníka provedou dílčím obsahem.
Pátá fáze - návrh využití ve výuce
Posledním krokem tvorby VFT je konkrétní návrh jejího využití ve výuce. S VFT je možné pracovat napříč organizačními formami výuky a zároveň může být VFT využita v mnoha vyučovacích metodách. Je tedy dobré, když autor tuto skutečnost popíše a zajistí tak co možná nej efektivnější využití svého díla ve výuce.
Možný, ale nedoporučovaný postup
Autorům příspěvku je zřejmé, že plánování a výběr lokalit může probíhat náhodně. Materiál, který následně tvoří obsah VFT, je v tomto případě možné pořizovat bezmyšlenkovitě na školních nebo soukromých výletech. Tento přístup s sebou ale nese řadu negativ. Výsledná VFT nebude mít jasný záměr a bude odporovat principům korektní didaktické transformace (Janík 2018; Slavík a kol. 2020). Na lokalitách je v tomto případě nutné pořídit co možná největší množství audiovizuálního materiálu, protože není jasné, co bude a s jakým cílem ve výsledné VFT využito. Pořizování, třídění a následná editace takového množství s sebou nese velké časové nároky. Navíc se může stát, že autor VFT bude muset lokalitu navštívit znovu, když zjistí, že mu nějaký materiál chybí. Z výše uvedeného vyplývá, že způsob tvorby popsaný v tomto odstavci má mnoho negativ, a proto autoři příspěvku radí využívat postup znázorněný na obr. 3.
Závěr
VFT se ukazují jako efektivní a flexibilní nástroj, který umožňuje překonat tradiční bariéry spojené s terénní výukou. Poskytují studentům možnost prozkoumávat reálné lokality, analyzovat geografické jevy a rozvíjet klíčové dovednosti, aniž by museli fyzicky opustit učebnu. Tento přístup nejen rozšiřuje dostupnost terénního vzdělávání, ale také otevírá prostor pro inovativní a inkluzivní didaktické metody, které mohou podpořit aktivní zapojení studentů. Klíčovou výzvou však zůstává efektivní integrace VFT do vzdělávací praxe tak, aby skutečně obohacovaly výuku. K tomu nyní přispívá a nadále přispívat bude cílená tvorba VFT opřená o navržený pětifázový model.
Literatura a zdroje dat
Beck, D. (2015): Virtual reality in education: An OverView.
Educational Media International, 52(4), 255-269.
Buckley, S. J. a kol. (2022): Virtual field trips: Experience from a globál pandemic and beyond. SPE Norway Subsurface Conference, Bergen.
Duffek, V., Průcha, T., VočadlovA, K. (2022): Využití sférických fotografií ve výuce na VŠ. Biologie-ChemieZeměpis, 31(3), 21-33. https://bichez.pedf.cuni.cz/en/ archiv/article/162 (27. 5. 2025).
FRYČ, J. a kol. (2020): Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha.
Hrnčířová, S. a kol. (2024): Virtuální terénní exkurze v geografii: SWOT analýza vytvořená metaanalýzou.
Arnica, 14(1-2), 1-7.
Janík, T. (2018): Od obsahu vzdělávání k žákově znalosti: kritická místa na cestě do školy a ze školy. Arnica 8(1),
1-8.
Pugsley, J. H. a kol. (2025): Quantifying Virtual field trip efficiency. Journal of Photogrammetry, Remote Sensing and Geoinformation Science, 92, 679-690.
Slavík, J., a kol. (2020): Reflexe a hodnocení výuky I.
Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň.
Tab. 1 SWOT analýza využití VFT ve výuce geografie
Silné stránky Slabé stránky
rozvoj digitálních kompetencí vysoké fixní náklady
- implementace mezipředmětových vztahů nároky na digitální kompetence učitele
- podpora inkluzivního vzdělávání a flexibility výuky * nevhodné pro žáky se zrakovým postižením, trpící migrénami atd.
podpora názornosti a motivace nemůže plně nahradit klasickou terénní výuku
- aktivní zapojení žáků do výuky
Příležitosti Hrozby
- vývoj a lepší dostupnost v čase cybersickness (nevolnost způsobená používáním virtuální reality)
- podklad pro reálné terénní exkurze - nedostatečné digitální kompetence učitelů
profesní rozvoj a rozvoj digitálních kompetencí učitele technické komplikace
- nedostatek dostupných VFT
- negativní postoj školy, rodičů a vzdělávacího systému
Se svolením autorů upraveno podle Hrnčířová a kol. (2024). Mezi slabé stránky by bylo možné dále zařadit problematickou realizaci imerzivních VFT pro celou
třídu a výrazně slabší rozvíjení softskills při využití imerzivních VFT. Mezi hrozby by bylo možné dále zařadit odpoutání uživatelů od reálného světa při nadužívání.
Tab. 2 Vybrané inspirativní zdroje pro využití VFT ve výuce
VR Glaciers and Glaciated Landscapes je webová stránka, která nabízí
řízené VFT do horské krajiny, která je nebo byla ovlivněna činností ledovce.
Na stránce lze dohledat i doplňující materiály umožňující hlubší učení.
Ask a Biologist VR je webová stránka, která nabízí řízené VFT do biomů.
VFT do jednotlivých typů přírodních krajin jsou navíc doplněné
o interaktivní prvky.
038(3 VR more inclusive fieldwork je webová stránka, která nabízí řízené VFT
do britské krajiny. Na stránce lze dohledat i doplňující materiály umožňující
01 hlubší učení.
BttSH YouTube je studnicí kvalitních 360° videí pestrého zaměření. Videa
např. od National Geographic nebo BBC Earth mohou fungovat jako neřízené
ťl VFT umožňující objevovat fascinující přírodu a kultury po celém světě.
0L<30 AirPano je webová stránka, která nabízí 360° panoramatické fotografie
a videa z různých částí světa. Materiály tak mohou fungovat jako
neřízené VFT.
Soňa Hrnčířová Zuzana Kolářová Daniel Papež Tereza Poncová Václav Duffek Václav Stacke Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Centrum biologie, geovéd a envigogiky; duffekv@fpe.zcu.cz
Efe Tabulku Technické možnosti pro tvorbu sférických fotografii s klady i limity jejich využiti najdete jako online přílohu článku na webu Geografických rozhledů.
Poděkování Článek byl vytvořen za podpory Studentské grantové soutěže Západočeské univerzity v Plzni SGS-2023-031. Abstract How to také students into the field - even if they are not able to go? Virtual Field Trips (VFT) are innovative educational tools that allow students to gain authentic field experiences without physically being in the field. This páper describes the methodology ofVFT creation, which includes five phases: (1) determining the content and objectives of the VFT, (2) selecting the sites, (3) acquiring photographic and other audio-visual materiál, (4) creating learning tasks and finalizing the VFT in the online environment, and (5) designing the lesson using the VFT. The advantage of VFTs is the possibility of mediating remote or inaccessible sites and their use in different educational methodsand inclusive education.
Obr. 1 Technické možnosti zobrazení VFT. (A) možnost imerzivního zobrazení pomocí telefonu a brýlí pro virtuální realitu; (B) možnost imerzivního zobrazení pomocí profesionálního headsetu; (C) možnost neimerzivního zobrazení pomocí monitoru počítače.
Obr. 2 Ukázka autorské VFT do krajiny postižené povrchovou těžbou hnědého uhlí s QR kódem, který umožňuje přesun do VFT.
Obr. 3 Pětifazový model tvorby VFT.
Obr. 4 Specifika obsahové transformace při VFT a její vztah k obsahové transformaci učiva podle Janíka (2018).
Klíčová slova: